Vážně „nové zlato“?

O kryptoměnách jsem v poslední době mnohokrát slyšela, že by údajně měly být „novým zlatem“ pro další století. Řada lidí se od zlata odvrátila s tím, že kryptoměny stejně jako zlato zabezpečují únik před státem a „oficiálním“ systémem do jakého paralelního světa celkem daleko od regulace.

Ještě donedávna se tyto domněnky nedaly příliš potvrdit. Kryptoměny dlouhodobě rostly – v podstatě stejně jako zlato. A stejně jako zlato reagovaly růstem i na období eskalace strachu na finančních trzích. Čekalo se na nějakou skutečnou prověrku ohněm, aby bylo možno předpoklad o kryptoměnách coby novém zlatu potvrdit, či vyvrátit. A nyní se zdá, že už jsme v tomto ohledu trochu moudřejší.

Vezměme to od lesa: Akciovým trhům se v poslední době moc nedaří. Hlavním důvodem je to, že americká centrální banka Fed řekla dost rozvolněné měnové politice a tlačí úrokové sazby nahoru. To zdražuje úvěry včetně úvěrů pro kupce cenných papírů. Tím pádem na akciové trhy teče méně peněz než v posledních čtvrtletích. Nákup akcií už není tak snadné, respektive levné, financovat na dluh. Svět finančních trhů je propojený; vyšší úrokové sazby centrální banky tedy znamenají zhoršení podmínek pro akciové trhy.

To by teoreticky mělo být kontrastní ke kryptoměnám, vezmeme-li v úvahu, že se o nich se tvrdilo, že budou stát tak nějak bokem a budou nezávislé na chování centrálních bank. Jenže to se nepotvrzuje.  Stále nejpopulárnější kryptoměna bitcoin padá a její denní ztráty v polovině května běžně přesahují 10 %. Jak už to bývá, pod tlakem byl v posledních týdnech v podstatě celý balík kryptoměn. Ani kryptoměny tak nejsou imunní proti politice americké centrální banky. Vyšší sazby Fedu totiž znamenají méně peněz i na investice do kryptoměn. Vyšší úrokové sazby nejsou zrovna moc příznivé ani pro zlato, ale reakce zlata se s reakcí kryptoměn nedá vůbec měřit. Zlati totiž na úrokové sazby reaguje nesrovnatelně méně než třeba na obecnou nervozitu na trhu.

Bitcoin navíc přebírá i další bolístky z akciového světa: Stačilo, aby zklamaly výsledky několika technologických společností a aby jejich manažeři přidali opatrnější výhledy. To vedlo k tomu, že v dříve raketově rostoucím technologickém sektoru je najednou cítit nervozita, která se projevuje v nižším ocenění těchto titulů. A protože se kurz bitcoinu v posledních kvartálech chová jako nějaký technologický titul nebo spíš index, přebral nervozitu od technologických indexů. A když si přisadil i investiční guru Warren Buffet negativním komentářem proti kryptoměnám, kryptoměny krvácely o to více. Nyní se investoři obracejí na bezpečnější investice. To je patrné i v Česku. Češi za první čtyři měsíce letošního roku nakoupili kryptoměny za zhruba 1,5 miliardy korun, což je asi o polovinu méně než ve stejném období loni.

V řeči čísel bitcoin dosáhl v listopadu roku 2021 svého historického maxima přes 68 600 dolarů. Ještě v závěru letošního března bitcoin ležel nad hladinou 47 tisíc bodů. Od té doby sledujeme jeho propad. Cena bitcoinu nejprve prolomila důležitou hranici podpory na úrovni 37 000 USD. Bitcoin klesnul i pod psychologickou úroveň 35 000 dolarů a další psychologická hranice leží u hladiny 30 000 dolarů. Aktuálně se bitcoin obchoduje na hladině 31 600 dolarů, což je méně než polovina historických maxim. Kdyby bitcoin padal dál, následovaly by záchytné body u úrovně 25 000 a 20 000 USD. Každopádně se domnívám, že výprodeje nejen na akciových trzích, ale také na bitcoinu ještě neřekly poslední slovo.

Naproti tomu zlato se chová úplně jinak. S tím, jak u nás nestále roste inflace, roste plynule také zájem o zlato. A čím větší strach z inflace, tím větší zájem o zlato. Ukazuje se tedy, že teorie, že kryptoměny jsou přímým konkurentem zlata, nebyly pravdivé. Kryptoměny jsou jistě velmi zajímavým aktivem. Ale jsou prostě docela jiné než zlato a zlato rovnocenný substitut stále nemá.