Najde vůbec inflace strop?

No – tak nezadařilo se. (A když už na tom musím najít něco pozitivního, tak jediné, co mě napadá, je to, že jsem se v tomto ohledu strefila, což je dost chabá útěcha.) Jakmile byly výsledky inflace za květen zveřejněny, ukázalo se, že tempo inflace stále nezastavilo svůj růst. Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 1,8 % hlavně kvůli vyšším cenám potravin a v oblasti bydlení. Ale teprve v meziročním porovnání vynikne, o čem tu mluvíme: meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 16,0 %. To bylo o 1,8 procentního bodu více než v dubnu. Inflace je tak nejvyšší od prosince 1993.

Když se na vývoj inflace podíváme souhrnně, tak ceny zboží jako celek vzrostly o 17,7 % a ceny služeb o 13,1 %. Dá se přitom čekat, že růst cen zboží a služeb se do dalších měsíců bude vyrovnávat a obě položky dál prostou dvouciferným tempem. Zvýšená inflace hned tak z povrchu zemského nezmizí. Poslední čísla ukázala, že dvouciferné tempo inflace uvidíme po celý zbytek letošního roku. V závěru roku může tempo inflace na papíře přeci jen mírně začít slábnout. Ne ale, že by ceny začaly klesat. Půjde o to, že zafunguje efekt vyšší srovnávací základny loňského roku. Spíš než co jiného to ale budou kouzla statistiky než skutečné zlepšení.

Jenomže finanční trhy jsou s reálnou ekonomikou propojené nádoby. Kdyby si snad někdo myslel, že inflace, kterou našinec nejmarkantněji vnímá v cenách energií a potravin, je právě a jenom o růstu spotřebitelských cen, mýlil by se. Na celém světě aktuálně pozorujeme na finančním trhu pořádný výplach. Vlastně padá všechno možné (i nemožné). A samozřejmě v první řadě krvácejí akciové trhy, německý index DAX odepisuje přes 2 %. Padají i kryptoměny, kurz bitcoinu klesá pod 24 000 USD a je nejníž od Vánoc roku 2020. Tak bychom mohli pokračovat. A přitom toto napětí má kořeny opět právě u inflace.

Na úplném konci minulého týdne totiž vyšla zpráva, že také ve Spojených státech v květnu nečekaně zrychlil meziroční růst spotřebitelských cen a z dubnových 8,3 procenta se dostal na květnových 8,6 procenta. Inflace v USA je nejvyšší od roku 1981. K dalšímu růstu inflace nejvíce přispěly výdaje za bydlení, benzin a jídlo. To znamená položky, jejichž zdražení pocítí většina domácností a které se o inflaci zasloužily i u nás. A jak to souvisí s akciemi?

Jednoduše. Americké centrální banka bude celkem jistě proti inflaci bojovat razantněji, než se dosud předpokládalo. Dost možná zvýší své úrokové sazby i o 75 bazických bodů. Alternativně Fed může oznámit výrazné zvyšování sazeb ve zbytku roku. Jedno jisté - úvěry na americkém trhu rozhodně zdraží. Nahoru půjdou ceny hypoték nebo také investičních úvěrů. A samozřejmě také úvěrů, za které byly s oblibou nakupovány akcie. Právě proto v současnosti akcie padají volným pádem. A právě proto jejich pokles ještě zdaleka není u konce.